Co čteme: Josef Zeman - Dobrodružství veverky Zrzečky

Celé léto a taky část podzimu jsme strávili v lese a tak je naše čtení před spaním inspirováno "lesní" tématikou.



Po Veverce Zrzečce jsem šáhla tak trochu z nouze. U babičky nám došlo čtivo a z mých dětských let tam zůstal tento "evergrýn" školních lavic, který určitě všichni znáte. Jde prostě o sázku na jistotu, děti jednoduchý příběh baví a taky jsme na základě knížky naplánovali spoustu "lesních" i domácích aktivit.



1. Vydali jsme se do lesa najít pořádný dub, ve kterém Zrzečka bydlela. Pořádně jsme si prohlédli okolí a tiše  čekali jestli se Zrzečka neobjeví.
2. Pozorovali jsme zvířata v lese, zkoušeli poznat její lesní kamarády (myšky, ptáčky, hlemýždě, ježky). Knížka je plná krásných obrázků a tak si opravdu můžete hledat konkrétní ptáky, které v lese uvidíte nebo uslyšíte (vemte si ji do lesa s sebou). Nám se docela zadařilo - slyšeli jsme sojku a dokonce našli její pírko. Po cestě nám přeběhla myška, pozorovali jsme její cestičky a díry pod dubem a poslouchali ťukání strakapouda. Sami uvidíte, co vám ten "váš" les nabídne.
3. Nachystali jsme veverce zásoby na zimu. Děti si vyrobily z kůry talířky a do ní nachystaly pro veverku dobroty (žaludy, šišky, oříšky, houby).
4. Hodně jsme si povídali o kamarádství, protože o tom hlavně kniha je. Jak důležité je mít na světe lidi (nebo zvířátka), kteří vám pomůžou, když jste v nouzi a naopak, jak je důležité pomáhat svým kamarádům.
5. Prozkoumali jsme dub - posbírali žaludy a listy. Vysvětlili jsme si, jak to funguje (žalud - semínko - malý stromeček -  velký strom - žalud)
6. Doma jsme pak žaludům nakreslili tváře a ještě si užili docela dost zábavy.

S každou knihou, kterou doma máte se dá ještě dál pracovat, tak vás třeba inspiruju tímto jednoduchým návodem. A Veverku určitě doma pohledejte - stojí to za to :)



Komentáře

Oblíbené příspěvky